Nápad na napsání tohoto článku se mi v hlavě zrodil po několika týdnech sledování populární stránky Přiznání cosplayerů, která však v současné době není aktivní. Nicméně problém zůstává, podávání a přijímání kritiky je obecně tématem, kde lidé často selhávají což s sebou přináší mnohdy nepříjemné následky.
Proto prosím čtěte pečlivě následující slova. Možná se v nich najdete, možná z nich vytušíte chování přítele, každopádně doufám, že Vám tento článek napomůže utřídit si myšlenky a možná i získat nový náhled na dění v naší subkultuře.
Chapter 1: Nechlubte se ničím, na co nejste pyšní, aneb rozbouřené vody Internetu
Virtuální prostor hypertextu je jak známo místem, které pozře a již nikdy nevyplivne. V mnoha případech mi dění na internetu připomíná známou hru Tichá pošta. Ať už posíláte dál cokoliv, byť s dobrým úmyslem, výsledek bývá katastrofální a absolutně převrácený.
Primárně musíte počítat s tím, že lidé jsou velmi ovlivňováni prostředím, kde vyrůstali, vlastními názory a asociacemi, které využívají (ať už domněle, či ne), při každém kontaktu s nově naskytlou informací. Tedy i to, co myslíte laxně řečeno PO VAŠEM, může být pochopeno v absolutně jiném, možná i urážlivém, kontextu. Těžko pak budete někomu vysvětlovat, že jste to mysleli jinak a už vůbec vám to nikdo nebude věřit. Dobrým začátkem je tedy zamyslet se nad tím, jak se prezentujete, jaká slova volíte, zda-li nejsou zbytečně zavádějící a jestli je vlastně vůbec psát.
Také časté psaní vlastních osobních problémů vám s jejich řešením většinou vůbec nepomůže, statusy píšete ve stresu/vzteku/smutku a čekáte chabá slova útěchy od lidí, kteří vlastně vaši osobní situaci neznají a soudí jen dle příspěvků, kterými je zahrnujete. Zbytečně pak vytváříte dojem absolutního chudáka, kterému ostatní tak extrémně ubližují. Svěřujte se pouze lidem, kterým věříte a o kterých si myslíte, že vám budou schopni poskytnou relevantní nezaujatou radu. Ostatní s tím nemají nic společného a nijak vám krom: chudáčku, to zvládneš, ser na ně apod. Komentářů nepomůžou s řešením situace, pouze v nich vytvoříte mylný dojem, na základě kterého na vás později budou nahlížet.
Chapter 2: Cosplayeři jsou také jen lidé
Ano, zní to zvláštně a možná teď netušíte, o co mi v této kapitolce jde. Cosplay subkultura je beze všeho velmi specifická, ať už jejími členy, tak vnitřními procesy, které se v nich odehrávají. Ale subkultura je stále jen součástí kultury naší země a jejími členy jsou stále jen lidé, ti obyčejní lidé, které vídáte denně v obchodě, šalině, či škole. Obyčejní v tom smyslu, že stále trpí neřestmi i ctnostmi a jejich osobnosti podléhají degenerativním vlivům masových médií a společenských konvencí obecně. Samozřejmě že cosplay a otaku subkultura vykazuje jisté zvláštnosti např. V uvolnění mezilidské komunikace. Členové komunity jsou upřímnější, otevřenější, ale temné stránky v jejich osobnostech zůstávají. Ačkoliv máte tendence si své cosplay kamarády idealizovat, trpíte pouze krátkodobou iluzí a jste opojeni přítomností lidí, kteří se jeví býti stejnými, jako vy sami.
Ovšem stejně lehce jako s vámi navážou přátelský kontakt na nejbližším festivalu vás také snadno pomluví s jinými kamarády, nebo podlehnou nepravdivým informacím, které o vás rozšíří někdo zcela jiný.
Jsem si ovšem celkem jista, že pokud by cosplayeři měli možnost existovat na uzavřeném místě, kde by zároveň tvořili jedinou komunitu, ve které se budou nacházet sedm dní v týdnů, situace by se vyvinula v mnoha ohledech odlišně. Cosplayeři jsou vesměs extroverti, kteří nemají problém s projevováním svých odlišných zájmy. Takto laděná skupina by ve výsledku mohla být otevřenější, upřímnější a více homogenní, než dnešní společnost.
Přestože se cosplay komunita po celém světě chvástá hesly typu: Cosplay je pro všechny, Cosplayuj cokoliv se ti zlíbí, ve výsledku všichni tak vlídní už nejsou. Ano, dají vám právo dělat si co chcete, nosit kostým tlustých, tenkých i vysokých bez ohledu na vaše tělesné proporce, ale ruku na srdce, kdo s takto honosnými vizemi je také v praxi na 100% toleruje?
V dubnu letošního roku jsem se v rámci svého dotazníku ptala na jednoduchou otázku: Co si myslíte o heslu: Cosplay je pro všechny?
Odpovědi byly vesměs tvořeny větami: Souhlasím, ALE .. Ono nevinné ALE tvořilo cca 90% souhlasných odpovědí. ALE však v tomto smyslu neguje souhlas, respektive k němu přidává podmínky, za který respondent s výrokem souhlasí. Ve zmíněných podmínkách povětšinou lidé zmiňovali vhodný výběr postavy, soudnost a další podmínky. V cosplay světe z tohoto tedy ve výsledku vyznívá něco ve stylu: Dělej si co chceš, ale neručíme ti za to, co o tobě poví/povíme.
A tím se dostáváme k další kapitolce, kterou uveřejním příště ;)
